Pěstování
Jahodník je mělce kořenící rostlina. Proto má kvalita ornice podstatný vliv na jeho růst a vývin. Jahodník vyžaduje humózní, provzdušněnou půdu spíše hlinitopísčitou, s neutrální až mírně kyselou půdní reakcí. Nevhodné pro pěstování jsou těžké, chladné, nepropustné až jílovité půdy, nebo také písčité, silně propustné, na živiny a humus chudé půdy. Jahodník je velmi náročný na světelné podmínky a na půdní i vzdušnou vláhu.
Záhony pro výsadbu jahod bychom měli připravit alespoň rok předem. Vhodnými předplodinami jsou rané brambory, papriky, rajčata, tykve, okurky, pro jejichž pěstování byla půda bohatě vyhnojena chlévským hnojem. Pokud nemáme k dispozici hnůj postačí vám i zelené hnojení.
Výsadba jahodníku
Jahodník můžeme vysazovat buď na jaře (duben, květen) nebo na podzim (srpen, září). Výhodou jarní výsadby je převážně to, že na podzim stejného roku vytvoří rostliny další sazenice, které je možno dále rozsadit. Pokud sázíme jahodník na podzim, je nutno počítat s tím, že příští rok bude výnos oproti jarní výsadbě o polovinu nižší. Čím později je jahodník vysázen, tím nižší je výnos příští rok.
Sazenice nevysazujeme na záhony, kde se v předešlém roce pěstovaly jahody, dochází k únavě půdy i koncentraci chorob a škůdců. Optimální časová prodleva je 6 let, minimálně aspoň 3 roky.
Sklizeň
Jahody se sklízejí, až úplně dozrají. Zralé plody zásadně odštipujeme, nebo odstříháváme, nikdy je se stopkou nevytrháváme. Lépe je sklízet jahody ráno, ne za horka.
Rozmnožování jahodníků
Jahodníky se rozmnožují šlahouny. Tyto rostlinky oddělíme nůžkami od sebe, přičemž každé rostlince ponecháme asi 2-4 cm dlouhý zbytek šlahounu. Rostlinky by měly mít zárodky kořenů dlouhé alespoň několik milimetrů (pokud jsou kořeny delší, tím lépe).